V březnu roku 2005 byl do Podřipského muzea ohlášen nález zbytků kamenných bloků z původního gotického mostu přes Labe v Roudnici. Nález byl učiněn při čištění plavebního kanálu a muzeum o tomto nálezu informoval zaměstnanec Povodí Labe, který včas rozpoznal důležitost svého objevu. Nejprve jsme se domnívali, že jde jen o několik kamenných torzovitých fragmentů nejasného původu. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme na místě nalezli deset kamenných pískovcových bloků, dochovaných většinou ve své původní velikosti. Po ohledání těchto bloků jsme mohli konstatovat, že se jedná o součást klenby kamenného mostu přes Labe, jehož stavba byla zahájena biskupem Janem IV. z Dražic, v roce 1333. Překvapení však ještě nekončilo. Dalším nálezem, který byl vyzdvižen také při čištění plavebního kanálu, ve stejném místě jako kamenné bloky, byly tři dřevěné (!) trámy. Tyto dřevěné trámy jsou součást dřevěného trámového roštu, který představoval vlastní základ mostních pilířů. Mohli jsme tedy konstatovat, že právě došlo k unikátnímu objevu dřevěných trámů, starých bezmála 700 let.

Vraťme se k vlastním nálezům. Jak jsme již uvedli, kamenné bloky byly identifikovány jako součást mostní klenby. Toto potvrzují spáry na ložných plochách bloků, zhruba ve tvaru písmene ypsilon. Bloky se k sobě sesadily příslušnými stranami a spáry na jejich stranách tak vytvořily dutý prostor. Tento byl následně vyplněn maltou a tak došlo k vzájemné fixaci bloků proti posuvu. Zbytky malty byly též na blocích identifikovány. Kromě klenebních bloků byly objeveny též bloky, které patrně představují součásti mostních pilířů.

Velmi významným objevem jsou tři výše uvedené trámy. Aby nedocházelo k posuvu základů mostních pilířů a tím k destrukci celé stavby, musely být tyto základy odpovídajícím způsobem založeny. K tomu sloužily již zmíněné rošty ve tvaru šestiúhelníku, tvořené těmito dřevěnými trámy. A právě tři z těchto trámů byly ze dna řeky vyzdviženy, společně s pískovcovými bloky. K tomu, že tyto trámy zázračně přežily „téměř bez úhony“ cca sedm století, zajité přispělo to, že se na dně řeky nacházely pokryté vrstvou bahna a bez přístupu vzduchu, což jsou základní podmínky pro kvalitní zakonzervování těchto předmětů.

Již jsme uvedli, jakým způsobem byly identifikovány kamenné bloky, jak jsme ale došli k obdobným závěrům v případě tří zmíněných trámů? Základní poznatky o některých konstrukčních prvcích kamenného mostu pochází z let 1906-1910, tedy z doby stavby nového roudnického mostu. Při stavbě pilířů tohoto nového mostu, musely být příslušné partie řeky „odvodněny“. Když bylo takto obnaženo dno řeky, byly objeveny četné součásti středověkého kamenného mostu. Šlo o různé kamenné kvádry, stavební nářadí a také dřevěný rošt, tvořící základ kamenného mostního pilíře. Všechny tehdejší objevy, včetně konstrukce posledního stojícího oblouku, rozebraného v roce 1908, byly velmi přesně zdokumentovány. Na základě srovnání nově objevených trámů s poznatky z doby stavby nového mostu, můžeme konstatovat, že se v případě těchto trámů zcela bezpečně jedná o součásti dřevěných základových roštů.

Výše popsané objevy jsou velmi významné z několika důvodů. Předně jde o nové nálezy stavebních částí středověkého kamenného mostu, učiněné téměř přesně po sto letech. Další význam tkví v tom, že současné příslušné vědní obory mají k dispozici poměrně velkou škálu odborných metod, kterou lze na základě posouzení nalezených pozůstatků, stanovit celou řadu nových poznatků, vztahujících se k technologii výroby jednotlivých částí starého kamenného mostu. Zřejmě nejunikátnější metodou, vztahující se k nálezům dřevěných pozůstatků, je dendrochronologie. Touto datovací metodou je možno určit poměrně velmi přesně, v některých případech s přesností jednoho roku, stáří uvedeného dřevěného artefaktu. V současné době již můžete nalezené pozůstatky mostu obdivovat ve venkovních prostorách Podřipského muzea.